Někdo nebo nikdo?

10. března 2015 v 14:53 | Drápek |  Koutek pro duši

V krásném slunečním odpoledni jsem vyrazila na kolo a melancholičnost soumraku mě dovedla k otázkám na vlastní JÁ.

Jedna část mi říkala: "Vždyť nic nejsi, nemáš žádný diplom, žádnou školu...naprosto nic." A druhá část se s ní neustále přela: "Na to zapomeň. Má všechno! Skvělou rodinu, kamarády, je obklopená přírodou, zvířaty! Má to, co potřebuje!" V minutě se hádám s vlastním já, které se mě před sebou samou snaží uhájit. To mě dovedlo až k slzám. Seděla jsem na kraji rybníka a nezmohla se na nic jiného.

Poslouchám ptáky. Jejich osobitý zpěv. Každý z nich má svou vlastní píseň. Tak jako my máme svůj OSOBNÍ PŘÍBĚH.
Mám pocit, že mohu obdivovat jen krásu Země, ale ne tu svou. Neboť přes zeď strachu žádnou nevidím.
Sedím na kraji rybníka a mé dopadající slzy tvoří na hladině vlnky. Nejsi nic, jak hrozné je to slyšet sám od sebe. DOST UŽ!, slyším z druhé strany a naslouchám jí.

"Prosím pochop to už. Znamenáš pro tento svět mnoho! Vždyť co by dělal ten kluk, kdybyste se na ulici tenkrát nepotkali? Kde by dnes byli tvoji kamarádi, kdybyste se tenkrát neseznámili? Rozhodně jsi jim mnoho dala a mnoho ještě dostaneš. Je třeba, abys tu dál bojovala a tím inspirovala."

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama