Duben 2015

Fakt nechápu, proč mě nechápou

26. dubna 2015 v 18:11 | Drápek
Jak by si každý mladistvý přál být už konečně tím dospělým. To bude výhod, to bude svodoby, to bude srandy! Juhů! Ale...ono nic co.
I mě už hodiny odbily osmnáct, ale bohužel nic se tím nezměnilo. Pocítila jsem snad jen to, že si můžu dát rum k colou a nikdo mě za to nepeskuje. Díkybohu! Další velkou výhodou z mála je, že mě konečně pustí na párty, ale pod podmínkou, že se ozvu. Dobře, to je skvělý a ozvat se zvládám. Ale když už mi dokážou předat zodpovědnost k párty úkonům, tak proč se mi pořád pletou do jiných rozhodování?
V tom, v čem bych potřebovala, mi neporadí, ale do ostatních MÍCH věcí se cpou. Jistě, klidně, s radostí! Jako například výběr vejšky. Vím přesně, co chci studovat, jen mě mrzí, že v Praze žádná vejška na ten můj obor, která by na stopro stála za to, není. Jen v Brně a Olomouci, ale to je pro mě odvrácená strana země. Navíc v Praze mě bude čekat spousta kámošů, které prostě musím vídat. Tomu přeci musí všichni rozumět.

Rovnováha

19. dubna 2015 v 14:26 | Drápek |  K zamyšlení
"Žiadny človek, žiadne miesto a žiadna vec nemá nad nami moc,
lebo 'my' sme jedinými mysliteľmi v našej mysli.
Keď vytvoríme mier a harmóniu a rovnováhu vo svojej mysli,
nájdeme ju vo svojom živote."
~ Louise L. Hay

https://davidkanigan.files.wordpress.com/2014/04/head-stand-zen-balance.jpg?w=600&h=861

Ze stínu se vynořil...

15. dubna 2015 v 17:11 | Drápek |  Mé (S)myšlenky
http://data.whicdn.com/images/11433756/tumblr_lhxfuz766Y1qfwg9lo1_500_large_large.jpgChladivý drink v dlani, boky se vlní do rytmu vyrážejícího z repráků. Jsi přítomna, zcela. Vnímáš světla, spoustu lidí a každý má svůj pohyb. Jeden sem a druhý tam. Usmíváš se a máváš známé tváři do davu. Kamarádi odběhli, ale ty se sama mezi tolika těly cítíš uvolněná a svobodná. Opřená o sloupek s výhledem ze schodů. zavřeš oči a užíváš si noty prostupující skrz celé tvé tělo. Hudba jakoby byla na chvíli tlumená a žádný člověk nebyl poblíž.

Dotyk! A druhý!
Polekaně otevřeš oči, hudba ti zaplní uši, ale ještě něco k nim proniká. Jedno známé: "Ahoj!". Ze stínu vystoupí v plný barvách...ON! "Jsem rád, že jsem tě našel," usměje se nejistě, zatímco ti letmo pohladí ruku. "Ach, to já taky," zaplní tě náhle vnitřní ohňostroj nadšení, tak, že nejsi schopna lépe reagovat. Přistoupí o schod blíže, až se lehce opíráte boky. Nesměle si zastrčíš pramen vlasů za ucho. Jeho hnědé oči tě neustále sledují.

"Dal bych si něco k pití, nešla by semnou?..." krátce se odmlčí a po hlubokém nádechu pokračuje: "Víš já mám trochu strach z tolika lidí," řekne nečekaně upřímně. S úsměvem kývnu a při pohledu do očí ho odvážně chytám za ruku. "Tak pojď," šeptnu mu do ucha.

Odhodlaně vyrážíš skrz dav a on ti opětuje pevný stisk ruky. Až ti celou rukou projede zamrazení. U baru objedná drink, ale ty ho nepouštíš. Víš, že tě teď potřebuje. Chytá tě za bok a jemně přitahuje k sobě. V ruce už nervózně třímá sklenku. "Nepůjdeme raději ven?" ptáš se starostlivě, chytá tě úlevně za ruku:"Veď mě."

Statečně prorážíš davem a signálně stiskneš jeho ruku. Stále se drží. Jaká úleva. S výdechem se usadí na lavičku venku, odloží pití a když si sedáš vedle něj, starostlivě ti pokládá svou mikinu na ramena. Usmíváš se, jak mile tě ochraňuje.

Později si vydobýváš místo pro tanec a on se přidává. Laškovně tě štípne do hýždě a ty se mu jemně otřeš o záda. "Buch! Buch!" zní tvé srdce, tak rychle, jako tóny hudby. Po mnoha slastných chvílích tě najednou přivine těsně k sobě a pohladí tě po tváři, až se ti zarazí dech. "Tolik jsem se na tebe těšil," šeptne. jemně mu vtiskneš tvář do celé dlaně. Teď tě má v moci a než se nadechneš...rty se střetnou. V každé žíle ucítíš silný proud, jakoby tebou prostoupila každá existující jiskra. Ale všechny jsou od NĚJ.

Pažemi tě obejme a chrání, při tom slastném splynutí. Všechny jiskry světa teď věnuje TOBĚ. ♥

Gentlemani nevymřeli!

13. dubna 2015 v 21:04 | Drápek |  Mé (S)myšlenky
Tak si představte, že jsem měla po dlouhé době povedené rande! A smysluplné především. :-)
Vyrazila jsem s kamarádem, se kterým se známe léta, jen jsme se dlouho neviděli. Hurá! Řeknu vám...jak jsem byla do poslední minuty v pohodě, tak po prvním "ahoj" bylo všechno...tak trapný. Měla jsem nervy v kýblu. Naštěstí ne doslova. :D Ale! To není vše z těch "velmi vydařených" částí.

Jak bylo domluveno vyrazilo se na pizzu. Už mi kručí. Cestou mi vzal tašku s dárkem, abych jí nemusela nosit, ale celou dobu jsme se k sobě přibližovali a zase se oddalovali, že mě tou taškou pořád třel o skuni, která se mi otáčela. :D

Dále jsme došli k pizzerii a on mi laskavě podržel dveře. :3 Což bylo pro mě upřímně nečekané. Usadili jsme se. On jako nějaký vysoce postavený manažer v šedém šáčku objednal víno a pizzu. Achhh! Bohužel to šedé šáčko neměl, škoda. :3

Konverzace pocítila, jak tají ledy a posunula se na uvolněnější úroveň. Mezitím nám přinesli jídlo, a když jsem se odhodlaně chystala brousit si příbory, zalétla jsem pohledem do jeho očí zapíchnutých na mě. Nervózně rychle jsem si zkontrolovala oblečení, jídlo, oblečení, jeho..."Co se děje?" řekla jsem pak opatrně. "Když já nevím, jak ti říct, že jím jako prase," vydoloval ze sebe vyjukaně a mě popadl upřímný záchvat smíchu. :D Jak sladké!

Jako další tečka v seznamu "tak to nezapomenu" se staly karamboly z pizzou, která se k mému údivu nevznášela na talíři. Létala sem a tam, ale naštěstí né jen z mého talíře. :D Smáli jsme se a povídali si. Všechny ty malé trapásky jakoby všemu napomohly. :) Myslím jen, že číšnice nebyly potom nadešné.

Když jsme odcházeli, tak mi velmi vřele nabídl doprovod a oblékl mě do kabátku. Podržel mi dveře, ale aby toho nááhodou nebylo za ten večer málo, tak jsem se zvrkla na botce tak, že jsem se na poslední chvilku chytla lampy. Díky žes tam byla!

Pak už jsme se oddělili a jako odměna pro nás oba bylo hřejivé, ale krátké objetí. "Musíme se znovu vidět." usmál se.
Kráčím domů a je mi jedno, jestli spadnu do kanálu nebo mě pokadí pták...mám to za sebou. Hurááá!


Číst je jako...

7. dubna 2015 v 20:36 | Drápek |  K zamyšlení
...spolknout lžičku koření
...ráchat se v ledové vodě
...prát zablácené kalhoty
...neustávající křik dítěte
...povinný úklid na schodech
...chodit bosý ranní rosou
...odečíst 4 - 2
...poslouchat zpěvy ptáků
...chytit obláček na nebi
...přijmout darovaný úsměv
...vylézt na vysokou horu
...přičichnout k chráněné květině
...medvědí objetí
...neutuchající opětovaná láska


Ať je ti lépe

5. dubna 2015 v 18:46 | Drápek |  Koutek pro duši
Vše co teď potřebuješ je jen ÚSMĚV!
Notáák.....USMĚJ SE :-)



Neděle jak má být

5. dubna 2015 v 14:35 | Drápek |  Mé (S)myšlenky
Krásná aprílová neděle. Nic se neděje a nikdo neotravuje. Báájo! Jediné, co se nedokáže zastavit je proměnlivost oblohy. Posadím se na zahradu s vidinou přicházejícího sluníčka a.....NE! Prostě Slunce mít nebudeš. :P Rozhodně se někdo, kdo by si mě v tu chvíli nepřál poznat.

Momentálně hlavně doufám v to, že už nebude sněžit. Stromky už bují a žlutý koberec narcisek pokrývá kus zahrady. Krásný to pohled. Když mi však z čistého nebe začalo pršet na hlavu, tak jsem rezignovala a zalezla zpátky domů. Můj drahý pokoj mě naštěstí dokáže uspokojit za jakéhokoliv počasí. :)

Stáhla jsem si film Rec, který mi najednou přišel na mysl. Prý lahůdkový horor o španělské chřipce....no snad mi ke konci ještě zbudou nějaké nehty na rukou, i na nohou. :D

A včerejší bledá tvář luny ♥

Co vaše neděle? Jak jí obvykle trávíte? :)

Edwyn Collins

4. dubna 2015 v 13:13 | Drápek |  Hudba
Dneska už asi po stotisící poslouchám dokola tuhle žasnou písničku!
Zamilovala jsem se okamžitě...vždycky mě tak dokonale uvolní a já se při ní cítím jako dívka z dob retra v klubu šedesátých let. Bezstarostí, krásná, s křídlama...Ach <3


Aneb "Prostě ze života"

3. dubna 2015 v 18:01 | Drápek |  Koutek pro duši
Dneska jsem trochu lačnila po nějaké melancholii, ale zároveň mám skvělou náladu, takže ze všeho toho brouzdání po webovkách, jsem učinila výběr těch nejhezčích citátů pro dnešek.
Pro VÁS...♥

"Nikdy neprší z celého nebe....."

"Pokud chcete duhu, musíte se smířit s deštěm."

http://unfoldinglove.com/wp-content/uploads/2012/07/rain-happy-couple.jpg