Ze stínu se vynořil...

15. dubna 2015 v 17:11 | Drápek |  Mé (S)myšlenky
http://data.whicdn.com/images/11433756/tumblr_lhxfuz766Y1qfwg9lo1_500_large_large.jpgChladivý drink v dlani, boky se vlní do rytmu vyrážejícího z repráků. Jsi přítomna, zcela. Vnímáš světla, spoustu lidí a každý má svůj pohyb. Jeden sem a druhý tam. Usmíváš se a máváš známé tváři do davu. Kamarádi odběhli, ale ty se sama mezi tolika těly cítíš uvolněná a svobodná. Opřená o sloupek s výhledem ze schodů. zavřeš oči a užíváš si noty prostupující skrz celé tvé tělo. Hudba jakoby byla na chvíli tlumená a žádný člověk nebyl poblíž.

Dotyk! A druhý!
Polekaně otevřeš oči, hudba ti zaplní uši, ale ještě něco k nim proniká. Jedno známé: "Ahoj!". Ze stínu vystoupí v plný barvách...ON! "Jsem rád, že jsem tě našel," usměje se nejistě, zatímco ti letmo pohladí ruku. "Ach, to já taky," zaplní tě náhle vnitřní ohňostroj nadšení, tak, že nejsi schopna lépe reagovat. Přistoupí o schod blíže, až se lehce opíráte boky. Nesměle si zastrčíš pramen vlasů za ucho. Jeho hnědé oči tě neustále sledují.

"Dal bych si něco k pití, nešla by semnou?..." krátce se odmlčí a po hlubokém nádechu pokračuje: "Víš já mám trochu strach z tolika lidí," řekne nečekaně upřímně. S úsměvem kývnu a při pohledu do očí ho odvážně chytám za ruku. "Tak pojď," šeptnu mu do ucha.

Odhodlaně vyrážíš skrz dav a on ti opětuje pevný stisk ruky. Až ti celou rukou projede zamrazení. U baru objedná drink, ale ty ho nepouštíš. Víš, že tě teď potřebuje. Chytá tě za bok a jemně přitahuje k sobě. V ruce už nervózně třímá sklenku. "Nepůjdeme raději ven?" ptáš se starostlivě, chytá tě úlevně za ruku:"Veď mě."

Statečně prorážíš davem a signálně stiskneš jeho ruku. Stále se drží. Jaká úleva. S výdechem se usadí na lavičku venku, odloží pití a když si sedáš vedle něj, starostlivě ti pokládá svou mikinu na ramena. Usmíváš se, jak mile tě ochraňuje.

Později si vydobýváš místo pro tanec a on se přidává. Laškovně tě štípne do hýždě a ty se mu jemně otřeš o záda. "Buch! Buch!" zní tvé srdce, tak rychle, jako tóny hudby. Po mnoha slastných chvílích tě najednou přivine těsně k sobě a pohladí tě po tváři, až se ti zarazí dech. "Tolik jsem se na tebe těšil," šeptne. jemně mu vtiskneš tvář do celé dlaně. Teď tě má v moci a než se nadechneš...rty se střetnou. V každé žíle ucítíš silný proud, jakoby tebou prostoupila každá existující jiskra. Ale všechny jsou od NĚJ.

Pažemi tě obejme a chrání, při tom slastném splynutí. Všechny jiskry světa teď věnuje TOBĚ. ♥
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 15. dubna 2015 v 17:42 | Reagovat

Krása :) Oceňuji originální formu textu :)

2 Ta mrtvá Ta mrtvá | Web | 15. dubna 2015 v 18:10 | Reagovat

Ahoj promin, že jsem ted moc nepsala deprese a téměř žádný přístup k netu... a jak se máš? Co je nového?

3 Artis Artis | Web | 16. dubna 2015 v 9:23 | Reagovat

Moc hezké. Tak reálné. A moc zajímavě napsané. Polibek od toho nejlepšího, kterého chceš.

4 stuprum stuprum | Web | 16. dubna 2015 v 21:58 | Reagovat

Romantika na mejdanu. :)

5 Scribbler Scribbler | Web | 18. dubna 2015 v 18:19 | Reagovat

Nádhera. Píšeš vážně moc hezky.

6 Rogue Rogue | Web | 19. dubna 2015 v 18:10 | Reagovat

Nemám slov, protože to bylo skutečně dokonale a také dokonale realisticky napsané. Skoro jsem se při čtení zalykala. Nádherné, opravdu. Dlouho jsem po přečtení něčeho nebyla tak nadšená.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama